Zpátky doma.

Cool. Už jsem zase doma. .. Bylo mi smutno. ne že by se mno uzacházeli nějak strašně, ale furt nějaké terapie a skupinové sezení a namaluj mi obrázek, napiš mi pohádku a podobné píčoviny. Navíc tam bylo plno dementů, kt ketrým se chovali úplně stejně. Jsme myslel, že z toho zcvoknu. Heh. Zcvoknout ve cvokhausu, to by byla dobrá haluz... Ale tak přežil jsme to tam, že jo. Si za chvíli zvykneš, co ti kokoti rádi slyší, zařídíš se podle toho a seš zase venku.
Na druhou stranu, ve cvokhausu to není tak špatný. Je tam plno nadrženejch holčiček. Kundiček, co si zkusily podříznout žilky kvůli nějakým píčusům, kteří je porpvé šukali.. Všechny si připadaly tak samy, ani jsem se nemusel snažit, aby někde v zahradě ochotně roztáhly nohy.
Ale stejně je doma líp, že jo. Ve cvokhausu se blbě shání tráva, perník se tam taky moc nevede. Jasně, není problém sehnat nějaký klepky, případně jiný prášky, ale člověk tam stejně nic neuvaří.

Ale ošukal jsem ji i tak...

Ve své neskonalé perverznosti, čekal jsme dnes na ni, chtěl jsme jí dát kytici růží, pozvat ji někam na panáka a pak ji zatáhnout k sobě do bytu a tam ji bezuzdně ošukat. Čekal jsme na ni skoro hodinu, volal jsem jí, ale ona mi to neustále pokládala. Když mi to po hodině zvedla, na moji otázku "Kde jsi, už tu na tebe hodinu čekám" začala hystericky ječet, do toho občas přihodila nějaké nepublikovatelné výrazy z nichž vyfetovaný čůrák byl asi ten nejmírnější. No a pak jsem to pochopil. Čekal jsem pozdě. Prostě jsem posraného Valentýna o den prošvihl. Ale ošukal jsem ji i tak...

Na Gatesovic holky si holt musím nechat zajít chuť.

Zvláštní večer. Poslední dobou jsem docela dost rozhozený, chvíli hyperaktivní až hrůza, chvíli jsem prostě v klidu. Stejně tak dnes. Začínám si na to zvykat. Je to prostě opruz. Fakt potřebuju ženskou., Ženskou, co mě bude mít rád, bude snášet moje blbý nálady a bude mi s ní fajn. Ženskou co bude mít ráda i sex. Ženskou, pro kterou prachy nebudou na prvním místě. A jestli jo, tak je musí mít sama. Jo, takovou bych bral. S prachama. Abych se o nic nemusel starat. Bylo by to děsně cool. Kolik je vlastně led dceři Billa Gatese? A má von vůbec ňákou dceru? Wikipedi říká, že má. Dokonce dvě. Jedné bude v dubnu jednáct a druhé v září pět. Příliš mladé pro mě, aspoň zatím. A až nebudou, tak už budu starý a hnusný páprda. Na Gatesovic holky si holt musím nechat zajít chuť.

A bude mi zase fajn

Já nechci. ne, ne, ne a ne. Nechci. Nechci tuhle hnusnou zrůdu ve své hlavě. Kde se tady vzala? Kdo ji zval? Nechci ji tady.. Prosím. Chci svůj perník, perníček a bude mi zase fajn. Prosím, aspoň trošku. Prosím. Budu čistý, stačí mi jen troška a víc už brát nebudu, prosím. Sakra. Je mi to jedno. Všecko je mi jedno.Chci jen ten zkurvený perník.

Holky co se mi líbí, se mě bojí

Jsem teď strašně nadržený. Furt akorát čumím, kde je nějaká kost, co bych ji mohl objet, ale holky co se mi líbí, se mě bojí. Tohle prostě smrdí. A vůbec se mi to nelíbí.

A tak místo toho, abych cvičil na nějaké mladé slečně, třepu se doma a pindám nesmysly.

Ještě poslední joint a the end.

Seru na to. Už budu čistý. Žádné drogy. Žádný perník, žádné papíry, žádné houby, žádná tráva a ani žádný chlast. Chtěl bych ještě přestat kouřit, ale na to seru, bude to jedinné co mi zbyde v tomhle zkurveném světě, plném hrozných sraček. Ještě poslední joint a the end.

Na dně lahve život není...

Ááááááááááááá, do hajzlu! Deprese! Pomoc, prosím, pomozte mi! Nezvládám to. Cynismus nepůsobí, ztratil jsem se někde uvnitř svého hnusu, utopil se v chlastu. Paní doktorko, prosím!

Chci chlast, potřebuju chlast!Dohajzlu, kromě jiného jsem stal ještě závislým na zkurveném chlastu. Tohle taky není cesta. A tak tady stojím, sám jak piča. Padl jsem. Zbytky mojí hrdosti se válí po zemi a já sám po ní šlapu. Proč se tohle muselo stát? A co se vlastně stalo? Na dně lahve život není...